Aby byla péče o angiologické pacienty (pacienti s onemocněním cév) komplexní, je třeba, aby spolu úzce spolupracovalo hned několik oddělení nemocnice. V Klaudiánově nemocnici se tak těmto pacientům dostává kvalitní a vysoce odborné multioborové péče, kdy spolu úzce spolupracují odborníci z interny, chirurgie, radiologie a kožního oddělení. Díky nejmodernějším přístrojům se dostává pacientům v Mladé Boleslavi nejlepší péče.

V průběhu jarních měsíců došlo v interní angiologické ambulanci k instalaci nového laseru, který umožňuje rozšíření diagnostických vyšetření. „Vybavení LASER Dopplerem nepatří do standardního vybavení angiologické ambulance. Naopak standardním vybavením angiologické ambulance je ultrazvukový přístroj, který pacienti znají pod zkratkou SONO,“ upozorňuje lékařka angiologické ambulance Bibiana Banárová. Koncem roku 2018 byl nově zakoupen ultrazvukový přístroj RESONA 7 od firmy Mindray, který umožňuje podrobné zobrazení cév – tepen a žil v oblasti krku, břicha, pánve a končetin po zápěstí, případně po kotníky. Tento přístroj nemocnice pořídila díky finančnímu daru firmy Škoda Auto.

Tyto přístroje, tedy ultrazvuk i laser, se v případě angiologických pacientů vhodně doplňují.  „Drobné cévy dlaní, respektive plosek a prstů, jsou již pro ultrazvukový přístroj obtížně přehledné až nepřehledné. Zobrazení prokrvení v oblasti těchto drobných cév ale naopak umožňuje vyšetření krevního průtoku Laser Doppler vyšetřením,“ vysvětluje lékařka Banárová. Vyšetření je přitom určeno pro pacienty s již zjevným problémem (klidové bolesti dolních končetin, nehojící se rány, které vznikly spontánně), nebo po poranění.

Druhou větší skupinou pacientů jsou lidé s vysokým rizikem vzniku cévních onemocnění: diabetici, kouřící pacienti, pacienti s revmatologickým onemocněním, s onemocněním srdce a poruchami metabolismu, a jejich kombinace. Další skupinou jsou pacienti s přechodnou a opakovanou poruchou prokrvení prstů, která je provokována zejména chladem.

Vyšetření Laser Dopplerem se pacienti nemusí obávat. Jedná se o nebolestivé vyšetření, například jako při měření tlaku krve. „Jedná se o vyšetření průtoků krve v měkkých tkáních dlaní, plosek a prstů končetin buď v bazálních (klidových) podmínkách nebo při zátěži, která je způsobená nafouknutím manžety tlakoměru nad systolický tlak krve, čímž dochází k zastavení krevního toku do tkáně v oblasti měření po dobu několika minut. Po uvolnění manžety tlakoměru dochází k opětovnému průtoku krve do tkání. Zjištěné rozdíly v průtocích vypovídají o schopnosti tkáně reagovat na zátěž, o schopnosti se zhojit, o tzv. funkční rezervě,“ popisuje postup lékařka Banárová. Následný výsledek vyšetření vypovídá o stupni postižení prokrvení a o nutnosti dalších léčebných postupů. Vyšetření přitom lze opakovat a srovnávat v čase, například před a po operaci.

Pacienti s těžkou poruchou prokrvení končetin mívají narušen kožní kryt, to znamená defekt, který navíc může být komplikován zánětem zhoršujícím situaci, vedoucím až k ohrožení končetiny. Na chirurgickém oddělení naší nemocnice byl nově zakoupen přístroj na měření transkutánní tenze kyslíku (TCpO2) - tzn. množství kyslíku rozpuštěného v tkáni, které slouží ke stanovení hojitelnosti těchto ran. Jedná se o neinvazivní vyšetření, při kterém se pomocí sondy připevněné ke kůži zjišťuje prokrvení tkání na periferii končetin. Kyslík přestupuje z drobných cév přes kůži do sondy, kde vzniká elektrický proud, jehož množství je přímo úměrné schopnosti hojení defektů dolních končetin. „Vyšetření se používá u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin, zvlášť důležitá je u syndromu diabetické nohy, kde nejsou vždy vyjádřeny typické příznaky ischemické choroby (dolních končetin), což může mít za následek opožděnou diagnostiku a léčbu. Transkutánní tenze kyslíku, společně s dalšími vyšetřeními, určuje nutnost cévní intervence, hodnotí její následný výsledek a případně při jejím selhání napomáhá při určení správné výšky amputace,“ dodává MUDr. David Kašpara, lékař chirurgického oddělení.