Ústa novorozenců a babiček nebo dědečků bývají stejná. Dítě se narodí bez zubů a v ústech seniorů jich už zase mnoho nezbývá, často jsou jejich ústa bezzubá jako ústa vnoučat. Cesta mezi těmito dvěma životními etapami bývá složitá. Na jejím začátku narostou dočasné zuby, které jsou nahrazeny stálým chrupem. Stálé zuby jsou však vystaveny řadě vlivů, a tak téměř každý člověk zná to „potěšení“ ze zubního kazu nebo z nemocí závěsného aparátu zubů (parodontitidy). Většina lidí pak postupně přichází o zuby, i když by to tak být nemuselo.

Zubní kolonizátoři

Největší nebezpečí pro zuby, stálé i dočasné, představuje mikrobiální struktura na jejich povrchu, tak zvaný zubní mikrobiální povlak, zkráceně plak. Plak se usazuje na povrchu zubů prakticky okamžitě po jejich vyčištění, ale zpočátku není nijak nebezpečný, protože není tolik osídlený bakteriemi. Na začátku procesu tvorby plaku jsou bakterie, které zpracovávají cukry za vzniku organických kyselin – časní kolonizátoři způsobující zubní kaz. Pokud není plak pravidelně odstraňován, zvětšuje postupně svůj objem a vznikají v něm dobré podmínky pro růst další skupiny bakterií – pozdních kolonizátorů způsobujících zánět dásní a následně parodontitidu. Zubní kaz a nemoci parodontu proto mají vlastnosti infekčních nemocí.

V ústní dutině se obvykle nachází velké množství mikroorganizmů, až 1500 různých druhů, které vytvářejí společenství označované jako orální mikrobiom. Přenos mikroorganizmů obecně umožňuje kontakt dvou vlhkých sliznic, a tak se mikroorganizmy mohou transportovat ze zanedbané ústní dutiny do zdravé například polibkem. Políbí-li babička s pokročilou parodontózou své vnouče, existuje riziko, že přenese do jeho ústní dutiny mikroorganizmy, které mohou podporovat proces zubního kazu anebo zánět závěsného aparátu zubů. Toto riziko snižuje vyčištění zubů před líbáním, nejlépe v kombinaci se zdravým chrupem. Některé z bakterií plaku byly nalezeny i v ústní dutině novorozenců, nicméně není vhodné zvětšovat jejich počet přenosem z jiné ústní dutiny. Matky by proto měly při krmení svých malých dětí používat dvě lžičky, jednu k ochutnávání pokrmů a druhou do úst dítěte.
 
Nejčastější choroby v dutině ústní

Mikroorganizmy v ústní dutině jsou příčinou vzniku zubního kazu a nemocí parodontu (zánětu dásní a parodontitidy), nejčastějších chorob v dutině ústní. Velice smutný je zejména výskyt zubního kazu u dětí – v České republice má zubní kaz zhruba 50 % pětiletých a téměř 70 % dvanáctiletých dětí, přičemž na jedné straně se sice zvětšuje skupina dětí bez zubního kazu, ale na straně druhé přibývá kazů ve skupině dětí, které jimi trpí ve velké míře.  

Pokud není plak ze zubů pravidelně odstraňovaný, dráždí navíc dásně a časem vzniká zánět. Projevuje se začervenáním, otokem a hlavně krvácením, například při čištění zubů, při jídle nebo dokonce i spontánně. Chronickým zánětem dásní trpí 100 % osob, které si neumějí nebo nechtějí čistit zuby (a mají proto na zubech plak).

Z neléčeného zánětu dásní, postupně se šířícího v okolí kořenů zubů do hloubky, vzniká časem parodontitida – vznikají parodontální choboty, zánět postihuje čelistní kost, kterou ničí tak, že zuby mění v pozdním stadiu parodontitidy svoji polohu a začínají se viklat, objevuje se zápach z úst a celý proces končí ztrátou zubů s neblahými důsledky estetickými, fonačními i problémy s příjmem potravy. Parodontitida vzniká na základě předchozího neléčeného chronického zánětu dásní.  

V případě neléčené parodontitidy hrozí nejen ztráta zubů, ale s velkou pravděpodobností i další problém, za kterým se skrývá neviditelný, plíživý proces. Bakterie z úst se v případě pokročilé parodontitidy prokazatelně objevují také v krevním oběhu a touto cestou mohou být roznášeny i do vzdálených orgánů v lidském těle, například do srdečních chlopní, do cévní stěny a do dalších orgánů a systémů organizmu. Nukleové kyseliny těchto bakterií byly v současné době bezpečně prokázány (v rámci výzkumu prováděného i v Praze) v tkáních lidí trpících parodontitidou, u kterých byla prováděna operace srdečních chlopní.

Od nedostatečné ústní hygieny k infarktu

Nedostatečná ústní hygiena může podpořit vznik i takových nemocí, jako jsou diabetes nebo infarkt. Onemocnění zubů působí na celý organizmus. Bakterie a toxické látky ze zánětlivých ložisek v ústech mohou nejen oslabit obranyschopnost organizmu, ale také způsobit nové infekce. Nejčastějšími zdroji nákazy bývají „mrtvé“ zuby, komplikace zubního kazu (zubní váček) a neléčená parodontitida. Negativní vliv parodontálních mikroorganismů je prokázaný na kardiovaskulární systém (vznik aterosklerózy, poškození chlopní aj.), na respirační systém, na průběh diabetu, intenzivně je zkoumán vliv neléčené parodontitidy na průběh těhotenství.

Hlavní roli tady hraje správná ústní hygiena, to je pravidelné mechanické odstraňování plaku pomocí kartáčku a pasty na zuby, zubní nitě nebo mezizubního kartáčku a podle doporučení zubního lékaře nebo dentální hygienistky doplněné také ústní vodou. V tomto procesu pomáhají i žvýkačky bez cukru, které podporují tvorbu slin, a tím zlepšují čištění povrchu zubů, neutralizaci kyselin i remineralizaci začínajícího zubního kazu. Další informace o správné ústní hygieně jsou na webových stránkách www.sduz.cz.

Ladislav Korábek, Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Vysočina plná novinek a aktuálních informací

Praha a okolí plné novinek a aktuálních informací